Tomáš Klus - Vesmíru

do řádků Tvých řas
Ti pozpátku napíšu ze snů vzkaz
do všech Tvých částí do peřin
pak Vesmír vejde ve smír

a my vystoupáme výš
nad střechy paneláků
a až budem k sobě blíže
z vlčích máků
Ti složím tóny v hlas
a do odkrytých písmen
můžem pomalu se vkrást
nejistým krokem nad propast

pod kůži do tepen
se vpíjím a tuším že musím ven
skrz hloubku ran pak vyprchám
Tvůj vesmír vejde ve smír

a my vystoupáme výš
nad střechy paneláků
a až budem k sobě blíže
z vlčích máků
Ti složím tóny v hlas
a do odkrytých písmen
můžem pomalu se vkrást
nejistým krokem nad propast

a my vystoupáme výš

jsi bezbřehá řeka v Tvých peřejích tonu bez dechu
a tam kde do moře vtékáš nás necháš utonout
jak dva vojáčci z cínu v útrobách velryb
hledíme na hladinu a ještě na vteřinu

vystoupáme výš
nad střechy paneláků
a až budem k sobě blíže
z vlčích máků
Ti složím tóny v hlas
a do odkrytých písmen
můžem pomalu se vkrást
nejistým krokem nad propast

ve smíru teď unikám
na půl cesty k Tobě křičím
do ticha